Z našetřených peněz si Alois a Claire chtěli v Lisabonu otevřít vlastní podnik. Jenže najít prostor vyhovující Aloisovým vysokým standardům, jež si osvojil v Chicagu, se ukázalo být nemožné. Plány se hroutily a úspory docházely. Namísto aby slevil ze svých nároků, vrátil se Alois k životu na hraně zákona. Ve sklepě domu, kde měli pronajatý byt, začal míchat drinky pro zámožné exulanty. Ti si nejvíce oblíbili kombinaci ginu, grepového aperitivu, citrusů a brusinek.
Naneštěstí byla celá činnost nelegální. Mícháním a prodejem bez licence, mimo dohled úřadů, se Alois vrátil k životu gangstera, před kterým kdysi utekl z Ameriky. Navíc v poválečném Portugalsku podléhaly kvalitní destiláty vysokým daním, a tak je Alois kupoval na černém trhu. Ač peníze začaly opět přibývat, Claire nechtěla mít s tímto novým živobytím nic společného. Jednoho dne se tedy sbalila a nechala po sobě jen stručný lístek: „Takhle jsme si společný život nevysnili. Odcházím, nehledej mě. – C.“
Just in Time