Po dvou letech strávených na palubě zaoceánské lodi se Alois rozhodl vrátit zpět na pevninu. Po krátkém pobytu v San Francisku pokračoval dál na jih, do New Orleans – města jazzu a koktejlů, místními přezdívané The Big Easy. Našel si místo v hotelu Monteleone, v němž se scházeli cestovatelé, hudebníci a spisovatelé. Aloisovým nadřízeným byl šéfbarman Walter Bergeron, autor koktejlu Vieux Carré.
Jednoho večera se na baru objevil Louis Armstrong, který přestávku mezi koncertními turné využil k návštěvě rodného města. Požádal o něco „silného a neobyčejného“, a tak Alois sáhl po Bergeronově receptuře a upravil ji podle sebe. Smíchal žitnou whiskey, koňak, Dubonnet a kapku hořkého bitteru. Armstrongovi nápoj zachutnal natolik, že si jej nejen objednával celý večer, ale nechal se také slyšet, že „ten nový drink překonává vše, co v Monteleone dosud podávali“. Bergeron neměl pro podobnou chválu pochopení. „Od toho dne se práce v baru začala pozvolna měnit v každodenní boj. Nezbylo mi, než položit na stůl výpověď a z podniku odejít,“ poznamenal si Alois ve svém deníku.
The Big Easy